A kdybych se právě neutápěla v sebelítosti, tak bych vám ještě napsala, jak jsem dneska o půlnoci uvízla ve výtahu, jak sousedi dělali, že dávno spí, jak se mi chtělo nad sebou brečet, když jsem slyšela, že se moje volání o pomoc tříští o čtyři okolní stěny…ale mám toho dost, nebejt hodný těhotný sousedky z pátýho patra, možná sedim v tý kabince ještě teď a čtu si potřetí a pozpátku poslední vydání respektu.