pondělí 18. února 2008

Pour conclure


Předposlední příspěvek se nakonec překryje s posledním, protože už sedm dní uplynulo od chvíle, kdy se mi Paříž definitivně rozplynula před očima.
Jednotlivé body lednového seznamu jsem postupně proškrtala, na musée d'orsay se dostalo, kolo jsem neošidila a jedné deštivé čtvrteční noci jsem se slavnostně přiopila s kolegama. a pak už pryč. snažit se slisovat švestky do dvou tašek, na poslední chvíli kupovat u číňana třetí, vysmýčit cimru, narafičit polámanou zásuvku tak, aby před majitelem vypadala jako nová, zjistit, že spoustu z toho, co jsem chtěla dělat ještě dvakrát, už nestihnu ani jednou.

Loučení bylo krátký a věcný, svoje kavárenský bytí jsem uzavřela rychle, patnáckrát dva polibky přistály na mojí tváři jako hřebíčky na víku modrobíločervený rakve. Jedinej Vincent mě málem rozbrečel, když se mu poslední večer při loučení draly slzy do očí.

A to je všechno. Původně jsem měla v plánu si na závěr ještě zapolemizovat nad smyslem hořkosladkýho putování po krajích západoevropských a zanadávat si na paměť, která mrcha už po tak krátký době zakrývá černý vzpomínky z nejtěžších období hustohustým brouillardem. Ale neudělám to, tisíc kilometrů a stoosmašedesát hodin působí neblahodárným dojmem na potřebu pseudointelektuálně moralizovat.

a tak au revoir milý věrný čtenáři.
nebo spíš adieu.
a mer
ci
.

4 komentáře:

schtjepan řekl(a)...

tečka jak má být - utnout to v nejlepší formě. zazvonil zvonec a blogového čtení je konec.

nevím, jestli je to tvůj případ, tohle povídala o tatínkovi dcera sovětského kulturního aparátčíka, diplomata a spisovatele aroseva, o kterém jsem si dneska louskal. ale tematicky se to sem snad hodí:

"Sometimes you fall in love with a foreign country. . . .You love it like a beautiful woman. Your homeland you love like a mother. Completely different sentiments! My father frequently said that for France he would even work paving the roads with stones."

Klára řekl(a)...

krásný a výstižný, cítím to přesně takhle. Paříž byla sen, ze kterýho ale bylo záhodno zavčas se probudit. V Praze snít netřeba...

dík

Anonymní řekl(a)...

"souvenir, souvenir que me veux-tu..."

merci a toi.P.

Anonymní řekl(a)...

tohle byl sakra dobrej blog. měl totiž "TO", co některý blogy maj a jiný prostě ne a tak už to je...

ahoj,

plopez.